Závody

Pravidelně jezdíme na závody pro děti a mládež – podle zkušenosti na open závody či závody Českého poháru, ale i do zahraničí – Slovensko, Rakousko. Organizujeme i dopravu formou spolujízdy. Na většině závodů je přítomen i někdo z trenérů a instruktorů.

Na závodech děti dělí do kategorií podle věku – což umožní srovnání výkonů s ostatními a nasbírají cenné zkušenosti.

Většina dětí z oddílu si poprvé vyzkouší závody na domácí stěně a to na již tradičních oddílových závodech O perníkovou chaloupku. Tyto závody se každoročně konají v termínu mezi koncem listopadu a začátkem prosince listopadu a prosince. 

Pokud dítě závodění baví, účastní se Open závodů.

Na závodech organizovaných ČHS musí být závodnici registrovanými členy ČHS.

Zájemci o účast na jednotlivých závodech mají možnost předregistrace on-line – značně to ulehčuje práci pořadatelů jednotlivých závodů a i startovné je nižší.

Účastníci závodů Českého poháru U14 a Českého poháru musí mít platné zdravotní prohlídky. Stačí potvrzení praktického lékaře používané pro pobyt na škole v přírodě, letním táboře či lyžařském výcviku (viz vzor).

Zdravotní prohlídka je platná rok od data vydání lékařem a závodník je povinen ji předkládat při prezentaci na závodech. Platnost prohlídky Vašeho dítěte lze ověřit po provedení předregistrace v seznamu registrovaných závodníků.

Na závodech bývá přítomen oddílový trenér a ten je dětem i Vám nápomocen. Trenér zajišťuje rozcvičku, s dětmi prohlídku závodních cest, radí jim, v rámci možností i během závodu a patří k jeho povinnostem i kontakt s pořadateli a rozhodčími. Proto je potřeba se po příjezdu na závody a zaregistrování se k němu přihlásit.

ÚČAST NA ZÁVODECH

Celorepublikové závody Český pohár U14 a Český pohár jsou organizované Českým horolezeckým svazem. Těchto závodů se děti účastní na doporučení trenéra a jsou určené zkušenějším lezcům. Závodníci musí být členy ČHS.

Na závody je třeba se on-line předregistrovat prostřednictvím webu ČHS

Pro tyto závody je nutno mít potvrzení od lékaře o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu (viz formulář). Potvrzení je platné rok od data vystavení a závodník je povinen jej předložit při prezentaci na závodech.

Platnost prohlídky Vašeho dítěte lze ověřit po provedení předregistrace v seznamu registrovaných závodníků.

Pro měně zkušené závodníky a mladé lezce, kteří si to chtějí vyzkoušet, jaké je to závodit jsou určeny open závody. Na těchto závodech neplatí povinnosti pro závody Českého poháru.

Co sebou na závody?

Děti – přezůvky, převlečení na lezení + mikinu, sedák, lezečky, maglajz, pití, svačinu, nějakou sladkost (müslityčinku) Vhodné jsou také míč, karty, kniha či jiné na zabavení do tělocvičny. Vhodná bývá i deka nebo karimatka, aby bylo na čem sedět.

PO PŘÍJEZDU NA ZÁVODY

Na závody je vhodné přijet cca půl hodiny před jejích zahájením (obvykle zahájení registrace). Předejdete tím stresu dítěte před závodem a zajistíte jeho dobrou přípravu. Po příjezdu na závody je nutné přihlásit dítě pořadatelům:

  • nahlásit jméno a rok narození (pro zařazení do správné věkové kategorie);

  • nahlásit oddílovou příslušnost HO Sokol Brno 1
    v případě závodů organizovaných ČHS předložit členský průkaz svazu a potvrzení o zdravotní prohlídce 

  • zaplatit startovné.

Po „zabydlení“ v tělocvičně nechte dítě převléct, rozhýbat (napřed rozehřát, pak protáhnout, případně jemně rozlézt, ale jen v prostoru k tomu určenému, ne na závodních cestách). Pokud je na závodech trenér je rozcvička je společná pro všechny dětí z oddílu. Pak se dítě obleče do sedáku a je dobré si vzít mikinu, kterou si svlékne až těsně před lezením.

Sundat hodinky, řetízky, náhrdelníky, svázat dlouhé vlasy, apod.

Varianta závodu – 2 kvalifikační cesty + Finále

 KVALIFIKAČNÍ CESTY

Zjistit, které cesty podle věkové kategorie (např. U8, U10, U12 nebo E, D,…) dítě poleze, cesty si prohlédnout.

Po zahájení probíhá předlezení cest, které je potřeba sledovat. Rozhodčí a stavěč při tom podávají informace, co lze použít a co již ne, např. které chyty do cesty patří a co předlezec používá. Kdy a jak leze za hranu, přes převis apod. Dětem připomenout, že TOP (čili poslední chyt v cestě) je třeba držet oběma rukama.

Pohlídat, aby dítě bylo nachystáno včas a obuté v lezečkách s nachystaným maglajzpytlíkem.

O startovním pořadí prvního kola kvalifikace rozhoduje vytvořené náhodné pořadí, do druhého kola se pokračuje od poloviny startovní listiny. Dále zjistit, kolikáté v  pořadí dítě poleze. To většinou obstarává přítomný trenér, který se věnuje zejména dětem závodníkům začátečníkům.

FINÁLE

Pokud v závodu se leze i finále, dle aktuálně platných předpisů postupuje do něj prvních 8 závodníků z každé kategorie chlapců a dívek.

Finalisté se musí v určenou dobu dostavit do izolace je nutno dávat pozor na hlášení organizátorů! Odtud jsou pak přivedeni k prohlédnutí cesty a zase odvedeni zpět. Poté postupně v obráceném pořadí po kvalifikaci (nejlepší nakonec) jsou přiváděni ke stěně k lezení finálové cesty. Do izolace je dobré si vzít něco na pití a teplé oblečení a něco na zabavení či müsli tyčinku.

 Varianta závodu – více cest

Na některých závodech se leze více cest a výsledek je pak geometrický průměr umístění v jednotlivých cestách. Pro tento případ platí shodné počáteční pokyny pro kvalifikační cesty.

Pokud soutěžní cesta není s horním jištěním, ale je tzv. cvakací čili lezená se spodním jištěním (platí pro kategorií U14 a starší) a dítě to neumí nebo si není jisté, tak to s ním v klidu opakovat (karabina a smyčka z domu). Musí cvakat i vycvakávat karabinu jednou rukou a nutno procvičit všech 8 možností (cvaknout i vycvaknout pravou i levou rukou se zámkem karabiny otočeným doprava i doleva).

  • Těsně před lezením moc nepít a nejíst těžké jídlo (vhodná je müsli tyčinka, banán, malá čokoládka,…).

  • Před soutěží je čas si cestu prohlédnout a nechat si poradit. Pozor, nikdo nemá patent na rozum a sebelépe myšlená rada může být úplně špatně. Dítě si toho musí být plně vědomo. Dobře si promyslet „chyty za rohem, stupy pod převisem“ apod., na které není vidět, ale můžou být potřeba hodně rychle. Nějak si zkusit zapamatovat polohu takovýchto významných ale špatně hledatelných chytů a stupů (např. že velké madlo je vpravo za hranou v místech, kde se mění nátěr stěny z růžové na zelenou,…).

  • Je povoleno vše, co není zakázáno (lze využít hrany, spáry, okraje desky, rozhraní mezi deskami, strukturu, kouty, snad ve výjimečných případech i dírky pro šrouby – už jsme i tohle viděli. Lézt se smí úplně vším (i záda, kolena, opření hlavou apod., pokud to k něčemu pomůže).

  • Nesmí se sedat do lana k odpočinku, nesmí se šlápnout na borhák (ani omylem při slézání – dívat se pod nohy). Smí se z obtížného místa slézt kousek zpátky do lehčího, tam si odpočinout a pak to těžké přelézt. Omezení prostoru se obvykle vyznačuje černými páskami umístěnými na okrajích cesty.

  • Před lezením se napřed navázat, případně si navázání nechat zkontrolovat jističem, pak si zkontrolovat zavázání bot (mít na tkaničkách pojistku, na tkaničky si nesmí šlapat), OTEVŘÍT SI MAGLAJZ, namazat ruce (poslední činnost před zahájením lezení, jinak maglajz při navazování zůstane na laně a ne na rukou).

  • Pokud dítě před začátkem lezení zjistí, že cokoli není v pořádku (třeba bylo voláno k soutěži a ještě není přezuté apod.), ať se nebojí říct jističi. Počká.

  • Během lezení se ruce magují tam, kde dítě dobře stojí, před těžkým místem. V těžkém místě to už nepůjde.

  • Je nezbytné sledovat, jak lezou jiné děti stejné výšky (předlezec bývá dospělý, je jinak velký než děti a leze jinak. Stejně tak trenér ani starší děti nemohou na 100% dobře poradit, lezou jinak a cestu neznají.

  • Když dítě leze a už opravdu nemůže, tak ať se snaží vykonat pohyb ve směru následujícího chytu a aspoň si na něj sáhnout (v hodnocení závodů organizovaných ČHS je pak za to „plusko“).

  • Poslední chyt, tzv. TOP, by měl být jasně označený. Chytá se OBĚMA RUKAMA. Radši na něm na chvilku zůstat viset, aby rozhodčí nepřehlédli (stává se), že na něm dítě fakt je. Plácání do stropu, jak děláme někdy u nás na stěně, v soutěži neplatí. V případě cesty lezené se spodním jištěním za TOP se považuje cvaknutí poslední expresky na cestě (jasně označená, není tedy nutno držet poslední chyt).

Zprávy ze závodů